Hodnota každého poznání, včetně poznání minulosti, se měří schopností přispět k pochopení současných problémů. V době prohlubující se světové hospodářské krize si občané v České republice budou 17. listopadu připomínat dvě významné historické události našich dějin.

Před sedmdesáti lety byl brutálně potlačen nacistickou okupační mocí hitlerovského Německa odpor českých, především vysokoškolských studentů. Právě pro trvalé uchování vzpomínky studentských obětí na životech a jako stále platné varování před nebezpečím fašismu byl 17. listopad prohlášen Mezinárodním dnem studentstva. Tento odkaz, tak jak v naší společnosti a ve světě znovu sílí myšlenky fašismu a neonacismu, nabývá dnes na stále větším významu a Komunistická strana Čech a Moravy se k němu plně hlásí.

Dne 17. listopadu si však naše společnost bude připomínat i dvacetileté výročí počátků novodobé kapitalistické historie České republiky. Je to důvod k zamyšlení a zhodnocení tohoto období plného přání, nadějí a slibů.

V roce 1989 požadavek demokratizace veřejného života vyjadřovala většina společnosti. Velká část společnosti očekávala změny v národním hospodářství. Většina společnosti si však také přála zachování socialistického společenského systému, pracovních a sociálních jistot. Političtí „vůdci“ listopadových událostí v roce 1989, zejména Václav Havel a kolem něj soustředěná část tzv. „disentu“, od samého počátku lidem v České republice vědomě lhala. Zatímco většina společnosti měla nejasné představy o podobě budoucího vývoje v tehdejším Československu, měl právě Václav Havel představy zcela jasné, jen je vědomě lidem neříkal.

Nebyla to pravda a láska, kdo zvítězil a určoval základní hodnoty společnosti. Byli to ti, kteří cíleně tvrdou rukou budovali neoliberální kapitalistickou společnost, kde pod rouškou mravních hodnot existuje pouze jediné měřítko – soukromý zisk.

Za dvacet let polistopadové historie z myšlenek demokratizace společnosti zůstala pouhá fráze. Za zády Čechů a Slováků nové politické elity rozbily společný stát. Společenský majetek a hodnoty vytvořené prací občanů ve čtyřech poválečných desetiletích byly různou formou privatizovány a rozkradeny. Kupónová privatizace se stala podvodem století. Ve společnosti se objevila nezaměstnanost, dnes dosahující počtu půl milionu nezaměstnaných. Přes osm set tisíc lidí žije na hranici chudoby. Lidské zdraví i právo na vzdělání se staly zbožím. Místo bezpečnosti a právních jistot je společnost ohrožována narůstající kriminalitou a korupcí včetně korupce politické. Místo vojenské neutrality byla Česká republika vtažena do Severoatlantické aliance a její vojáci se aktivně účastní řady válečných konfliktů. Servilnost vůči tzv. spojencům a Spojeným státům americkým došla tak daleko, že česká pravice byla a je ochotna prodat Českou republiku zahraničním vojensko-ekonomickým zájmům USA a umožnit zde vybudování vojenské základny. I díky odporu většiny obyvatel k tomu zatím nedošlo.

Dvacet let slibů a lhaní všech polistopadových vlád a politických stran, které se na nich podílely, vrcholí v současné hospodářské krizi. ODS a ČSSD společně se svými politickými satelity nejsou schopny řešit současné sociální a hospodářské problémy ve společnosti. Vstupem do NATO a ratifikací Lisabonské smlouvy ztratila Česká republika podstatnou část své státní suverenity. Václav Havel, který nese osobní odpovědnost za vývoj ČR v posledních 20 letech, dokonce veřejně a systematicky zpochybňuje uspořádání Evropy po 2. světové válce.

Účty musí lidu České republiky složit ti, kteří se po celých dvacet let od 17. listopadu 1989 do dneška podíleli na politické a ekonomické vládě v České republice. Komunistická strana Čech a Moravy je k tomu vyzývá.

zdroj: Tisková mluvčí ÚV KSČM

Čtenář zmiňuje jeden z často opakovaných výroků, který Jan Tamáš při své argumentaci používá:

Jeden z oblíbených výroků předsedy Humanistické strany Jana Tamáše, který zazní jako argument pokaždé, když dotyčný vystoupí v pořadu České televize Politické spektrum zní takto: USA jsou nejagresivnější zemí, protože na zbrojení vydají daleko nejvíc ze všech zemí na světě (zhruba polovina celkové částky vydávané ročně na celém světě na zbrojení pochází z USA). Jedná se o klasický demagogický trik zaměňování absolutních a relativních čísel. Podíváme-li se, kolik procent HDP jednotlivé státy světa vydají ročně na zbrojení, zjistíme, že USA v tomto směru nijak nevynikají (jde o asi 4 % HDP). Naopak největší část svého rozpočtu vydávají na zbrojení země jako je Saudská Arábie, Omán, Jordánsko, Sýrie, Libanon, Mauretánie (více než 10 % HDP). Zdaleka nejvyšší absolutní výdaje USA na zbrojení tedy nejsou způsobeny agresivitou USA, ale prostě a jednoduše skutečností, že USA mají daleko nejmohutnější ekonomiku.

Videozáznam: Česká televize, Politické spektrum, 16. 6. 2007

Našli jsme pro vás jeden konkrétní příklad zmiňované argumentace Jana Tamáše. Celou diskuzi, ze které úryvek uvádíme, si můžete prohlédnout na videu.

Jestli bych mohl něco doplnit, málokdo možná ví, že z celosvětových výdajů na zbrojení Spojené státy vydají – v loňském roce to bylo 46 % – bylo to přes 540 mld. dolarů. Zatímco na tom druhém a třetím místě umístivší se Anglie a Francie vydaly 5 %. A dále teprve Čína 4 %, Japonsko 4 %. Takže já si myslím, že ten problém s tím ubíráním se světa je z velké míry dán i směřováním Spojených států směrem k militarizaci, směrem k větším vojenským výdajům, směrem k dalším konfliktům, které tím samozřejmě logicky vznikají. Což je diktováno zájmy určitých vojenských skupin, vojenského průmyslu. Pro ně je to samozřejmě obrovský byznys. (Jan Tamáš)

Rádi uslyšíme vaše názory na výrok Jana Tamáše. Jedná se o demagogický výrok či nikoli?

Dobrý den,

článek uveřejněný na serveru novinky.cz 14.3. není, kromě toho, že jde o nebezpečnou xenofobní propagandu, nic než čistá demagogie, rovnající se snad jen praktikám říšského ministra Goebbelse. Hnus. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/163857-globalni-krize-stvorila-osu-rozvratu-v-cele-s-ruskem.html (zdroj: z mailu našeho čtenáře)

Stejně tak i v diskuzi pod článkem na Novinky.cz se vyjádřila řada diskutujících ke kvalitě tohoto článku:

Printscreen z diskuze pod článkem Globální krize stvořila „osu rozvratu“ v čele s Ruskem (printscreen pořízen: 15. března 2009 v 9:30 h)

Z článku Globální krize stvořila „osu rozvratu“ v čele s Ruskem vybíráme

Rusko přitom od nástupu Vladimira Putina poměrně agresivně deklaruje právo rozhodovat o svém „blízkém zahraničí“ a snaží se brzdit jakékoli aktivity NATO v oblasti bývalého sovětského bloku. Zapadá sem jeho kampaň proti instalaci prvků americké protiraketové v Česku a Polsku.

„Budoucí krize, nejpravděpodobněji kvůli Ukrajině, se budou odehrávat v historickém kontextu, kdy se Rusko v případě Gruzie utvrdilo ve víře, že když bude jednat z pozice síly, uspěje,“ varoval v eseji pro časopis Parameters profesor Colin S. Gray z univerzity v Readingu. (zdroj: Globální krize stvořila „osu rozvratu“ v čele s Ruskem)

Rádi bychom znali Váš názor na tento článek. Jde o solidně napsaný článek? Nebo vykazuje známky propagandy či demagogie?

“Znovu jsem si uvědomoval, jaká je to vynikající žena. Pracovitá, nesmírně schopná, něžná a přitom nesmírně skromná. Je až neuvěřitelné co všechno prožila. Ministryni vlády ve vládě lidové jednoty, ministryně práce. S jejím jménem je spojena snaha o to, aby všichni Chilané měli práci, aby byly ukončeny nezákonné stávky autodopravců. Fašisté se několikrát pokusili ji zavraždit. Po puči pracuje v ilegalitě…”